Jdi na obsah Jdi na menu
 


Perro de presa canario-pes Kanárských údolí

15. 1. 2010

"Žádné presy tam nepotkáte. A místní se s nikým nechtějí bavit," varovala mě první česká chovatelka plemene perro de presa canario (dogo canario), když jsem se jí zmínila o úmyslu hledat kanárské presy na Kanárských ostrovech. Odlétala jsem s obavou, aby se mi nedařilo stejně, jako bych chtěla pátrat po českém teriéru na českém venkově. Kanárské ostrovy naštěstí dostály svému jménu. Islas Canarias jsou skutečně "psími ostrovy", alespoň pokud můžu soudit podle největšího z nich, ostrova Tenerife.

 

Obrazek

 

 

Perro de presa canario
Středně velký, robustní, elegantní a svalnatý pes

Srst je krátká, hladká, bez podsady, na hřbetě o trochu delší, drsná na omak.

kohoutková výška: 60 - 70 cm, psi jsou větší než feny (některé prameny uvádějí kohoutkovou výšku nižší. Také na českých výstavách můžete setkat se dvěma výškou se lišícími typy psů).

Hmotnost: 50 - 60 kg

Zbarvení tmavě plavá, červená až šedá v různých odstínech, dále všechny odstíny žíhání. Nejvíce ceněné je tmavě žíhané až černé zbarvení (které je také nevzácnější).

Pružným, měkkým, mírně houpavým pohybem s mírně svěšenou hlavou a šíjí připomíná presa
canario velké kočkovité šelmy.

Tenerife má kromě velikosti v souostroví ještě další prvenství - je nejrozmanitějším z šesti ostrovů, alespoň co se týče typů podnebí a krajiny. Na jihu a západě ostrova panuje suché, horké počasí a vyprahlá krajina. Od moře se můžete kochat pohledem na zasněžený vrcholek nejvyšší hory ostrova, vyhaslé sopky Pico del Teide v národním parku Las Caňadas. Cesta k ní je úchvatná a turistu provede úzkými silničkami skýtajícími pohled na vyprahlá terasovitá políčka, do údolí zalesněného piniemi či téměř měsíční krajinou lávového původu směřující k úpatí "pica". Naproti tomu pobyt na severu ostrova by turistu putujícího za sluníčkem příliš nenadchl. Jakoby z jiného ostrova jsou zahrady piné zeleně, na kterých má zásluhu vysoké množství srážek. Klima je zde o něco chladnější, i když slunce je pro neopáleného Evropana stejně nebezpečné jako na jihu ostrova, kde je také většina nejoblíbenějších turistických letovisek.

Po prvnímu dnu jsem se začala obávat, zda na varovných slovech přeci jen nebylo něco pravdy. Zanedlouho jsem však mohla konstatovat, že jsme necestovali nadarmo - na promenádě jsme potkali prvního typického psa presa canario (dogo canario) a ,ani nevadilo, že majitelka má trvalé bydliště v Belgii. Hned jsme fotili - co kdyby to bylo naposledy. Příliš úspěšní jsme nebyli ani v přilehlém městečku Las Galletas Z trafik a obchodů sice tu a tam vykoukl pes - ale upřímně -takových voříšků u nás potkáte... Vzácná plemena - národní plemeno perro de presa canario,dogo canario
, kanárský podengo nebo dokonce tenerifský psík - však jakoby z ostrovů zmizela. A to dogovití psi, naprosto zjevné presy, dokonce podepírají i státní znak.

Bylo jasné, že pokud chceme vidět opravdové kanárské psy, je nutné opustit pohodlí přímořského letoviska a vydat se do vnitrozemí. Teoreticky by bylo možné objet nevelký ostrov během jednoho dne. Vypůjčili jsme auto (neznalí terénu a vzhledem k velikosti ostrova jsme usoudili, že malé bohatě stačí) a vydali se hledat místní psy.

Nevím přesně, co nás dovedlo k jednomu z nejvýznamnějších chovatelů plemene perro de presa canario
na ostrově. Snad náhoda, dílem intuice a v neposlední řadě i španělština, která stačila na komunikaci s místními obyvateli. Navíc: pochválit psa, to funguje i na Tenerife. A tak, byt' dosud odpočívající majitel údajně o jiných majitelích natož chovatelích rozhodně nevěděl, se svojí presou se velmi pyšně nechal vyfotografovat.

V místě, kde již podle mého názoru končila nejen silnice, ale i svět, kolega radostně zvolal: "Presa
!" Zmatený majitel ukázkového exempláře zprvu nechápal, co zde dělají redaktoři českého časopisu. A potvrdil slova o nepříliš velké ochotě zdejších chovatelů komunikovat s cizinci. Když však zjistil, že nechceme žádného psa kupovat, ale jen fotografovat, zavedl nás k sobě domů, přímo mezi své chovné psy a feny.

Od první české majitelky plemene perro de presa canario
jsem věděla, že presy jsou velmi dobří a nekompromisní hlídači. A i když jsem si zapamatovala, jak jsou inteligentní, sami vyhodnotí závažnost situace, na dvůr, do království několika ukázkových psů, jsem vstupovala velmi obezřetně. Nezklamali. Stačil pohled na majitele a několik španělských slov - a psi nás bez problémů přijali, aniž by měli potřebu nás na svém území jakkoli usměrňovat. Pokud jsem měla dosud pocit, že zdejší lidé snad ani netuší, jak vzácné plemeno jsou presy pro Evropany, pak majitel, se kterým jsem hovořila, zcela přesně věděl, co a za kolik mu běhá po dvoře. Však také garáž, do které nás zavedl, byla plná pohárů z výstav. A brzy jsme zjistili, že svébytnosti plemene jsou si zde vědomi všichni majitelé bez ohledu na odlehlost místa, které obývají.

Při dotazování na psy se zde rozhodně vyplatí používat celý název plemene. Pokud totiž užijete jen naše zkrácené "presa
", nejspíš skončíte v některém ze zdejších údolí. "Presa" označuje ve španělštině údolí, kterých je na Tenerife víc než dost. Pokud však hledáte perro de presa canario - psa kanárských údolí, možná budete mít štěstí.

Ovšem ne každý dogovitý pes, kterého zde potkáte, musí být nutně presa
, či dogo canario. Možná, že vás od okraje pozemku právě odhání další místní forma, majorero canario. Obyvatelé kanárských ostrovů považují majoreros za samostatné plemeno (tak je také vystavováno zde i ve Španělsku) a někteří chovatelé dokonce nabízejí štěňata ze spojení presa x majorero, za ceny podobné jako v případě presy.

Jako mnoho plemen, i perro de presa canario
 se po několika stech letech historie a letech nezájmu ocitá v období renesance. To je i důvodem sporů mezi kynology z Tenerife a kontinentálního Španělska o to, kdo z nich má větší zásluhy na znovuobnovení plemene. Možná je to jedna z příčin, proč se presa canario, byť s dlouhou historií, dosud nedočkala mezinárodního uznání FCI.( V součastné době je dočasně uznáno plemeno dogo canario)

Ve Španělsku (a dnes i u nás) jsou presy
k vidění ve dvou základních typech: jeden chovaný především na výkon - perro de presa canario a výstavní typ – dogo canario, "lépe živený" s nekupírovanýma ušima. Mnohé evropské presy s kupírovanýma ušima takto přicestovaly již z původní vlasti. Mimo ostrovy je presa canario ,dogo canario ještě poměrně málo k vidění a Česká republika patří mezi několik málo dalších zemí, kde se chov úspěšně rozvíjí. První presy v České republice má v Národním registru ČMKU zaevidované pražská chovatelka Alena Karlíčková, která své feny importovala z ostrova Lanzarote. První vrh pak registroval ostravský chovatel Vladimír Kohut  se psy taktéž importovanými z ostrova Lanzarote (chovatelská stanice Kotovla). Dnes je v České republice více než 100 jedinců a chov je průběžně oživován psy importovanými ze Španělska nebo přímo z Kanárských ostrovů.

Na kontinentě má
presa canario  mezi laiky pověst takřka bojového, rozhodně však problematického a nepříliš vlídného psa. Naše zkušenosti však ukázaly, že presa canario  je sice odvážné, nekompromisní a ostražité plemeno, rozhodně však není agresivní nebo zákeřné. Pozorná a důrazná je presa jen tehdy, když pracuje, tedy hlídá majetek nebo rodinu svého pána.

Zároveň je však velmi inteligentní, takže si je dobře vědomá, kdy hlídá. Pokud má volno a ví, že majiteli nehrozí nebezpečí, je přátelská až zvědavá a hravá, a to dokonce i vůči jiným psům. Od presy
"ve službě", hlídající, je však radno zachovávat bezpečný odstup.

Plemeno presa canario  není nutné výrazněji cvičit, tvrdí majitelé. Důsledná výchova a zvládnutí základní poslušnosti je však pro pokojné soužití s presou nezbytná. Několik drží službu také v policejním sboru hlavního města Tenerife, Santa Cruz.

Snad díky tomu, že čistokrevné, chovné
presa canario,dogo canario, už jsme "měli", začali jsme objevovat presy i v dalších částech ostrova. Brzy jsme zjistili, že psi hlídají skoro na každém dvorku a u většiny z nich je možné identifikovat plemeno (resp. širší skupinu), ke kterému původně patřili. Řazení nebylo nikterak složité. Po dvorcích pobíhali a cizince odháněli bud'to psi, jejich předky byla nepochybně presa canario,dogo canario, nebo další zdejší plemeno - kanárští podengové, jako jediní ze tří zdejšch plemen uznaní FCI.Od roku 2001 je dočasně uznáno i plemeno dogo canario.

 

Obrazek

Převzato z www.planetazvirat.cz